Zdanění spropitného v restauraci: jak funguje dnes a co se chystá od roku 2027

Spropitné je v české gastronomii všudypřítomné, a přitom o něm zákon mlčí. Žádný předpis nedefinuje, co dýško je, komu patří a kolik se sluší dát. Daňové právo naproti tomu mluví jasně: spropitné je příjem, a příjem se daní. Mezi touto teorií a každodenní praxí, kdy mince mizí v kapse zástěry, zeje propast, kterou má od roku 2027 zasypat chystané osvobození spropitného od daně i odvodů.

Tento článek shrnuje, jak se spropitné daní dnes, jak se liší hotovost od platby kartou, co s DPH a v jakém stavu je novela, o které se teď v gastronomii mluví nejvíc. Jedno upozornění hned na úvod: jde o informační text pro restauratéry, ne o daňové poradenství. Konkrétní nastavení ve vašem podniku proberte s účetní nebo daňovým poradcem.

Co je spropitné z pohledu práva

Spropitné je dobrovolná platba hosta nad rámec účtu, projev spokojenosti s obsluhou. Právě dobrovolnost je právně klíčová: host k ní nemá žádnou povinnost a vy ji nesmíte vynucovat. Povinná procentní „přirážka za obsluhu" připočtená k účtu není spropitné, ale součást ceny služby, se všemi důsledky pro DPH i pro cenovou transparentnost. Cena musí být hostovi známa předem (zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele) a Česká obchodní inspekce se v minulosti stavěla proti povinným přirážkám za obsluhu, které nejsou zahrnuty v uvedených cenách. Chcete-li tedy servis zpoplatnit, napište ho rovnou do cen na menu, ne jako procentní překvapení na účtence.

Druhá věc, kterou zákon neřeší, je vlastnictví: komu spropitné patří? U hotovosti předané přímo číšníkovi je odpověď intuitivní, u platby kartou už ne, protože peníze přistanou na účtu podniku. Rozumné je upravit to interním pravidlem, k tomu se dostaneme níže.

Spokojenost hosta, a tedy i ochota nechat dýško, se přitom rodí dřív, než přinesete první chod: rezervací bez čekání na telefonu, stolem připraveným v čas příchodu. Přesně tohle za vás zautomatizuje moderní rezervační systém zdarma, takže se tým může soustředit na servis, ze kterého spropitné skutečně vzniká.

Jak se spropitné daní dnes

Nejdřív stručná odpověď, pak detaily: dnes je spropitné zdanitelným příjmem vždy. Rozdíl je jen v tom, čí příjem to je a pod který paragraf zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů spadá.

Spropitné zaměstnance: příjem ze závislé činnosti

Pokud spropitné končí u číšníka, servírky nebo barmana, jde podle převažujícího výkladu Finanční správy o příjem podle § 6 zákona o daních z příjmů, tedy příjem plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Nezáleží na tom, že peníze nedal zaměstnavatel, ale host: § 6 výslovně počítá i s příjmy od třetích osob, které souvisejí s výkonem práce. Ani argument „je to dar" neobstojí, protože dary přijaté v souvislosti se závislou činností jsou z osvobození vyňaty.

Prakticky to znamená: spropitné, které zaměstnavatel eviduje a rozděluje (typicky to z karet), vstupuje do hrubé mzdy. Odvádí se z něj záloha na daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění, a to jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem. Pro podnik je to citelný rozdíl: ze stokoruny dýška se k zaměstnanci dostane výrazně méně, než kolik host zamýšlel.

Hotovost přímo do kapsy: výklad vs. praxe

U hotovosti, kterou host nechá přímo obsluze a která nikdy neprojde pokladnou podniku, je výklad stejný: i tohle je zdanitelný příjem zaměstnance a měl by se objevit v jeho daňovém přiznání. Buďme upřímní, realita je jiná: hotovostní dýška se v praxi přiznávají zřídka a jejich kontrola je fakticky nemožná. To ale nemění právní stav; jde o příjem, který zdanění podléhá. Stojí za zmínku, že Finanční správa nemá k spropitnému žádnou samostatnou metodiku ani oficiální informační stránku; výklad se opírá o obecná pravidla zákona o daních z příjmů a odpovědi na dotazy. I to je jeden z důvodů, proč se o legislativním narovnání vůbec začalo jednat.

Spropitné, které si nechá podnik: § 7, nebo výnos firmy

Pokud jste OSVČ a spropitné si ponecháváte, jde o váš příjem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů: vstupuje do základu daně i do vyměřovacích základů pojistného, stejně jako zbytek tržeb. U s. r. o. je ponechané spropitné výnosem firmy a podléhá dani z příjmů právnických osob. Jakmile ho firma vyplatí zaměstnancům, jsme zpět u § 6 a mzdových odvodů.

Spropitné placené kartou: kde vzniká problém

Hotovostní dýško je věcí hosta a obsluhy. Platba kartou celou mechaniku mění: částka navíc přiteče na bankovní účet podniku, objeví se v jeho tržbách a podnik ji musí nějak dostat k lidem. V ten moment končí šedá zóna a začíná účetnictví.

Standardní postup vypadá takto: spropitné z terminálu, QR plateb nebo online rezervací se eviduje odděleně od tržeb za jídlo, na konci měsíce se podle interního klíče rozdělí a vyplatí ve mzdách jako součást hrubé mzdy. Z pohledu podniku je vyplacené spropitné daňově uznatelným mzdovým nákladem, z pohledu zaměstnance zdaněným příjmem. Přehledné shrnutí účetní praxe nabízí například blog pokladního systému Dotykačka (berte s vědomím, že jde o blog dodavatele).

Podíl bezhotovostních dýšek přitom rok od roku roste spolu s podílem plateb kartou a QR aplikacemi. Čím víc hostů platí kartou, tím větší část spropitného prochází přes účet podniku, a tím dražší je dnešní režim pro váš tým. Právě proto je chystaná změna pro gastronomii tak zajímavá.

Spropitné a DPH

Dobrá zpráva: dobrovolné spropitné se podle převažujícího výkladu nezahrnuje do základu DPH. Základem daně je podle § 36 zákona č. 235/2004 Sb. o DPH úplata za uskutečněné plnění; částka, kterou host přidá dobrovolně nad rámec ceny, úplatou za vaši službu není. Podmínkou je skutečná dobrovolnost a oddělená evidence, aby bylo z dokladů zřejmé, co je tržba a co dýško.

Opačně to platí pro jakoukoli povinnou přirážku: „servis 10 %" připočtený k účtu je součástí ceny služby, patří do základu DPH a musí být hostovi znám předem. Kombinace povinné přirážky a tvrzení, že jde o spropitné, je to nejhorší z obou světů: DPH odvedete a hosty naštvete.

Chystaná změna: osvobození spropitného do 7 % tržeb

A teď to hlavní, co se možná od 1. ledna 2027 změní. Vládní návrh zákona o evidenci tržeb (sněmovní tisk 189), mediálně známý jako „EET 2.0", nese kromě obnovené evidence tržeb i přílepek, na který gastronomie čeká roky: osvobození dobrovolného spropitného od daně z příjmů i od pojistných odvodů u zaměstnanců, a to do výše 7 % tržeb provozovny. Dobrovolné dýško by se tak nově započítalo jako oficiální příjem, ale zůstalo by bez daní i odvodů, ať už ho host nechá v hotovosti, nebo kartou.

Logika limitu je protizneužívací: osvobození se má týkat běžného spropitného, ne přelévání mezd do „dýšek". Částky nad limit by zůstaly v dnešním režimu, tedy zdaněné jako příjem podle § 6.

Důležité upozornění: k datu vydání tohoto článku nejde o platný zákon. Stav k 1. září 2026: Poslanecká sněmovna návrh schválila 15. července 2026, Senát ho 19. srpna 2026 vrátil s pozměňovacími návrhy a Sněmovna o něm bude znovu hlasovat na zářijové schůzi. Plánovaná účinnost je 1. ledna 2027, ale dokud zákon nevyjde ve Sbírce, může se změnit limit, rozsah i datum. Nic proto zatím nepřestavujte; sledujte stav tisku 189 na psp.cz a počítejte s oběma scénáři.

Pokud novela projde, vyplatí se být připraveni: podniky s čistou evidencí spropitného (oddělené položky na pokladně, jasný klíč rozdělování) překlopí nový režim do praxe za odpoledne. Podniky, kde dýška žijí mimo systém, budou naopak řešit, jak vůbec doložit, že se do limitu 7 % tržeb vešly.

Jak nastavit férová pravidla pro tým už dnes

Ať už osvobození projde, nebo ne, největší škody nenadělá daň, ale nejasnost. Hádky o dýška umí rozložit směnu spolehlivěji než plný rezervační diář v pátek večer. Co se osvědčuje:

• Sepište pravidla písemně. Interní směrnice na jednu stranu A4: co se děje s hotovostí, co s kartovými dýšky, jaký je klíč rozdělení (rovným dílem, podle odpracovaných hodin, podíl pro kuchyň), kdy se vyplácí. Ústní „vždycky jsme to dělali takhle" nefunguje, jakmile přijde nový člověk.
• Nezapomeňte na kuchyň. Spropitné dává host obsluze, ale zážitek vzniká i za výdejním okénkem. Pevně daný podíl pro kuchyň z kartových dýšek, ve výši, kterou si nastavíte podle svého provozu, je jedno z nejlevnějších opatření proti fluktuaci kuchařů; férový systém dýšek je ostatně argument i při náboru personálu.
• Kartová dýška vyplácejte rychle a čitelně. Měsíční vyúčtování ve mzdě s viditelnou položkou „spropitné" na výplatnici. Nic nepodrývá důvěru víc než dýška, která se „někde ztrácejí" mezi terminálem a výplatou.
• Evidujte odděleně od tržeb. Kvůli DPH, kvůli mzdám a nově možná i kvůli limitu 7 % tržeb. Většina pokladních systémů umí spropitné jako samostatnou položku; zapněte ji.
• Pracujte s tím, co výši dýšek reálně ovlivňuje. Spropitné roste se spokojeností a s výší účtu; tipy, jak na to druhé, najdete v článku o tom, jak zvýšit průměrnou útratu. A platební terminál či QR platba s přednastavenými procenty říká hostům o dýško za vás, bez trapné chvíle u stolu.

Časté dotazy

Musí číšník danit spropitné?

Podle současného práva ano. Spropitné je příjem plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti (§ 6 zákona o daních z příjmů) a to i tehdy, když ho dal host v hotovosti přímo obsluze. Dýška rozdělovaná zaměstnavatelem, typicky z plateb kartou, podléhají navíc sociálnímu a zdravotnímu pojištění v rámci mzdy. Chystané osvobození tento stav může od roku 2027 změnit, zatím ale neplatí.

Kdy začne platit osvobození spropitného od daně?

Plánovaná účinnost je 1. ledna 2027, ale jen pokud bude schválen zákon o evidenci tržeb (sněmovní tisk 189), jehož je osvobození součástí. K 1. září 2026 návrh není platným zákonem: Sněmovna ho schválila v červenci 2026, Senát ho vrátil s pozměňovacími návrhy a čeká se na opakované hlasování Sněmovny. Limit i datum se do finálního znění mohou změnit.

Je spropitné v Česku povinné?

Ne. Spropitné je z povahy věci dobrovolné a host ho dát nemusí. Povinná procentní přirážka „za obsluhu" připočtená k účtu není spropitné, ale součást ceny: musí být hostovi známa předem, podléhá DPH a ČOI se proti přirážkám nezahrnutým v uvedených cenách v minulosti vymezovala. Chcete-li servis zpoplatnit, promítněte ho přímo do cen v menu.

Podléhá spropitné DPH?

Dobrovolné spropitné podle převažujícího výkladu do základu DPH nevstupuje, protože není úplatou za poskytnutou službu. Podmínkou je skutečná dobrovolnost a oddělená evidence. Naopak jakákoli povinná přirážka za obsluhu je součástí ceny služby a DPH podléhá.

Komu patří spropitné zaplacené kartou?

Zákon to neřeší; částka fyzicky přistane na účtu podniku. V praxi rozhoduje interní dohoda: doporučujeme písemné pravidlo, podle kterého se kartová dýška evidují odděleně a v pravidelném intervalu vyplácejí týmu podle předem daného klíče. Dokud platí současný režim, jde vyplacení přes mzdu se zdaněním i odvody; pro podnik je to daňově uznatelný mzdový náklad.