Musí restaurace přijímat hotovost? Co říká zákon o kartách i bankovkách

V českém gastru dnes potkáte oba extrémy. Hospodu s cedulí „karty nebereme", kde se platí jen bankovkami, i moderní bistro, které hotovost nechce vidět a u vchodu hlásí „pouze bezhotovostně". Zajímavé je, že o obou modelech se vedou vášnivé spory, a ještě zajímavější je, že právní odpověď na otázku „musí restaurace přijímat hotovost" v Česku prostě neexistuje. Dvě státní instituce si na ni odpovídají opačně.

Tento článek shrnuje, co skutečně říká zákon, v čem se rozcházejí Česká národní banka a Ministerstvo financí, jaké riziko podstupujete, když hotovost odmítnete, a jaká pravidla kolem plateb platí bez debat: zaokrouhlování, účtenky, limit pro hotovost i poplatky za karty.

Co říká zákon: povinnost přijímat bankovky a mince

Základem je zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí. Jeho § 5 stanoví, že každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže má zákonný důvod je odmítnout. Výjimky jsou vyjmenované úzce:

• více než 50 mincí v jedné platbě (bankovek se limit netýká),
• nestandardně poškozené bankovky a mince (natržené, necelé, popsané),
• pamětní bankovky a mince,
• bankovky a mince, u kterých existuje podezření na padělek, nebo které už nejsou platné.

Nic víc. Žádná výjimka pro podniky, které „jedou jen na karty", v zákoně není. Na první pohled je tedy jasno: hotovost přijímat musíte. Jenže tak jednoduché to není.

ČNB versus Ministerstvo financí: dvě instituce, dva výklady

Česká národní banka vykládá § 5 doslovně. Odmítání hotovosti považuje za rozporné se zákonem a cedule „hotovost nepřijímáme" podle ní podkopávají svobodnou volbu platidla; člen bankovní rady Oldřich Dědek to shrnul ve veřejném vystoupení k povinné akceptaci tuzemské hotovosti z října 2022. ČNB dokonce sama přiznává, že současná úprava je bezzubá, a volá po jejím zpřísnění.

Ministerstvo financí zastává opačný názor: bezvýjimečná povinnost přijímat hotovost podle něj ze zákona přímo nevyplývá a omezení hotovostních plateb je přípustné na základě zásady smluvní svobody. Podmínkou je transparentnost, host se o tom musí dozvědět předem, třeba viditelnou informací u vchodu nebo v obchodních podmínkách. Oba výklady vedle sebe rozebírá například analýza na Právním prostoru.

A teď to podstatné pro praxi:

• Za porušení povinnosti přijmout hotovost nehrozí běžnému podniku žádná sankce. Zákon pokutu pro obchodníky nezná; ČNB může nanejvýš upozornit, což potvrdila i mluvčí ČNB pro Novinky.cz.
• Žádný soudní rozsudek, který by spor rozhodl, neexistuje. Otázka čistě bezhotovostní restaurace zatím před českými soudy neskončila.

Výsledkem je učebnicová šedá zóna: povinnost na papíře, bez sankce a bez judikatury, se dvěma institucemi, které si protiřečí.

Může být vaše restaurace jen bezhotovostní? Praktické posouzení

Právně čistou odpověď vám nedá nikdo, dokud spor nerozhodne soud nebo novela zákona. Prakticky se dá riziko posoudit takto:

Právní riziko je dnes minimální. Pokuta nehrozí, dozor nemá nástroje a část státní správy váš model výslovně schvaluje. Podniky fungující bez hotovosti v Česku reálně existují a nikdo je nezavřel.

Obchodní riziko je reálné a závisí na vašem publiku. Bezhotovostní model snesou snáz podniky s mladší městskou klientelou a místa s vysokým podílem zahraničních turistů, kteří kartou platí automaticky. Naopak vesnická hospoda se štamgasty, poledními menu a staršími hosty si odmítáním bankovek koleduje o prázdné stoly; pro část hostů je odmítnutá hotovost důvod k uražené recenzi, ne k vytažení karty.

Pokud se pro bezhotovostní provoz rozhodnete, udělejte to, na čem se shodnou i oba znesváření úřady, tedy transparentně:

1. informace u vchodu a na dveřích, ne až u placení,
2. zmínka na webu a v Google profilu podniku,
3. věta v potvrzení rezervace, aby to host věděl dřív, než dorazí,
4. instruovaný personál, který umí situaci vysvětlit bez konfliktu.

Mimochodem, potvrzení rezervace je přesně místo, kde se dá tahle informace předat elegantně a automaticky: rezervační systém zdarma pro restaurace typu ViteUneTable pošle hostovi potvrzení, do kterého si podobné provozní informace doplníte jednou a navždy.

A naopak: musíte přijímat platební karty?

Tady je odpověď pro změnu jednoznačná: ne. Žádný český zákon nenařizuje obchodníkovi přijímat platební karty, a to ani po zrušení EET, které terminály nikdy nevyžadovalo. „Karty nebereme" je právně zcela v pořádku, pokud to host ví předem. Česko je ostatně známé tím, že část hospod na hotovosti trvá dodnes.

Jiná věc je, co od vás čekají hosté. ČNB sama v citovaném vystoupení konstatuje, že obliba bezhotovostního placení dlouhodobě roste, a každý, kdo obsluhuje turisty nebo firemní klientelu, zná situaci, kdy host u placení kartu prostě předpokládá. Tvrdé oficiální číslo o podílu karet v českých restauracích neexistuje, trend ale nikdo nerozporuje.

Argument proti kartám bývá ekonomický: poplatky. Férově přiznejme, že nejsou nulové, u běžných akceptačních smluv jde řádově o jednotky procent z transakce podle banky či poskytovatele. Pro představu z veřejného ceníku: česká aplikace Qerko si u QR platby u stolu účtuje 2,90 Kč + 1,35 % z karetní transakce (ceny k září 2026). Proti tomu postavte čas obsluhy s hledáním drobných, frontu u kasy, denní uzávěrku, odvod tržby do banky a riziko chyb či ztrát. Pro většinu podniků vychází kombinace „karty i hotovost" jako nejlevnější řešení celkem, ne položkově.

Co naopak nesmíte: účtovat hostům příplatek za platbu kartou. Přirážky za použití běžných spotřebitelských karet zakazuje zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který provádí evropskou směrnici PSD2. Cenu musí mít host stejnou, ať platí čímkoli.

Pravidla, která platí vždy, ať berete cokoli

Ať už je váš podnik hotovostní, karetní, nebo obojí, tahle čtveřice pravidel se vás týká:

Zaokrouhlování. Při platbě v hotovosti se celková částka zaokrouhluje na celé koruny (haléře v oběhu nejsou) a rozdíl ze zaokrouhlení se od roku 2019 nezahrnuje do základu DPH. Při platbě kartou se částka zaokrouhlovat nemá, účtuje se na haléře přesně. Nastavte to v pokladně jednou a přestaňte na to myslet.

Účtenka na vyžádání. Podle § 16 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele musíte hostovi na jeho žádost vydat doklad o zakoupení s datem, předmětem a cenou. To platilo před EET, za EET i po ní.

Limit hotovostních plateb. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti zakazuje přijmout od jedné osoby v jednom dni hotovost nad 270 000 Kč. V běžném provozu se vás to nedotkne, u velké svatby nebo firemní akce placené najednou už ano; nadlimitní částka musí jít převodem.

Evidence tržeb dnes neexistuje, ale sledujte ji. EET byla zrušena k 1. lednu 2023 zákonem č. 458/2022 Sb. a v tuto chvíli žádnou tržbu nikam neevidujete. Sněmovnou ale prochází její návrat, který jsme podrobně rozebrali v článku o EET 2.0 a návratu evidence tržeb; k září 2026 jde stále o projednávaný návrh, ne o platný zákon.

Platby a rezervace: kde se obě témata potkávají

Otázka „karta, nebo hotovost" se netýká jen placení u stolu. Čím dál častěji se řeší ještě před příchodem hosta:

• Záloha nebo závdavek u velkých rezervací. U silvestra, vánočních večírků nebo degustačních menu je platba předem běžnou ochranou proti prázdným stolům; právní rozdíl mezi zálohou a závdavkem jsme rozebrali v samostatném průvodci zálohami u rezervací.
• Blokace karty místo platby. Šetrnější variantou je blokace částky na kartě hosta, která se strhne jen v případě, že rezervace propadne.

Právě tady se hodí mít rezervační systém, který platební pojistky umí. ViteUneTable nabízí neomezenou bezplatnou verzi s 0% provizí a v balíčku Standard + No-Show za 49 € bez DPH měsíčně přidává ochranu proti hostům, kteří nedorazí. O tom, čím u stolu zaplatí, rozhodujete vy; o tom, jestli vůbec dorazí, může rozhodnout dobře nastavená rezervace.

Časté dotazy

Může být restaurace jen bezhotovostní?

Jednoznačná odpověď neexistuje, jde o právní šedou zónu. Zákon č. 136/2011 Sb. ukládá povinnost přijímat tuzemské bankovky a mince a ČNB odmítání hotovosti považuje za protiprávní. Ministerstvo financí naopak čistě bezhotovostní provoz připouští na základě smluvní svobody, pokud o něm host ví předem. Sankce za odmítnutí hotovosti neexistuje a soudy věc zatím nerozhodovaly, takže praktické riziko je dnes hlavně obchodní, ne právní.

Musí restaurace přijímat platební karty?

Ne. Žádný český předpis povinnost přijímat platební karty nestanoví. Podnik fungující jen na hotovost je legální; počítejte ale s tím, že rostoucí část hostů, zejména turisté a firemní klientela, platbu kartou očekává.

Můžu odmítnout pětitisícovku?

Podle zákona o oběhu bankovek a mincí ne. Výjimky dovolují odmítnout jen více než 50 mincí, poškozené či pamětní peníze a podezřelé padělky; nominál bankovky mezi nimi není, takže platnou pětitisícovku byste přijmout měli. V praxi za její odmítnutí, stejně jako u hotovosti obecně, žádná sankce nehrozí. Rozumný kompromis je držet v kase rozměnitelnou rezervu a u drobných útrat požádat hosta o menší bankovku.

Smím si účtovat příplatek za platbu kartou?

Ne. Přirážky za použití běžných spotřebitelských platebních karet zakazuje zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku. Poplatky za akceptaci karet jsou váš náklad, který patří do kalkulace cen, ne na účtenku jako zvláštní položka.

Musím vydávat účtenky, když EET skončila?

Elektronická evidence tržeb byla zrušena k 1. lednu 2023 a automatická povinnost vydávat účtenku s ní. Zůstává ale § 16 zákona o ochraně spotřebitele: pokud si host doklad vyžádá, vydat mu ho musíte. A počítejte s tím, že návrat evidence tržeb je aktuálně v legislativním procesu.