Restaurační zahrádka: povolení, zábor a poplatky krok za krokem

Slunečné odpoledne, plná zahrádka, tržby, které vnitřní sál nikdy neudělá. Letní sezóna je pro většinu českých podniků nejsilnějším obdobím roku a zahrádka je její motor. Jenže mezi „postavím ven pár stolů" a legálním provozem stojí úřední kolečko, které umí zaskočit: zvláštní užívání komunikace, souhlas vlastníka chodníku, místní poplatek za zábor a v Praze navíc nová vyhláška o poplatcích, tržní řád a designový manuál.

Tento průvodce projde celý proces krok za krokem: kdy povolení potřebujete, kdo o něm rozhoduje, kolik zaplatíte v Praze i mimo ni a na co si dát pozor, aby vám zahrádku neuzavřeli uprostřed sezóny.

Kdy potřebujete povolení a kdy ne

Rozhodující je jediná otázka: na čím pozemku zahrádka stojí?

• Vlastní pozemek nebo dvorek (případně pronajatý soukromý pozemek se souhlasem majitele): žádný zábor neřešíte a místní poplatek neplatíte. Stále ale platí obecná pravidla: hygiena, noční klid, a pokud byste stavěli pevnou konstrukci se střechou, může se ozvat stavební úřad.
• Chodník, náměstí, ulice, tedy veřejné prostranství, které je pozemní komunikací: potřebujete povolení zvláštního užívání komunikace podle § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb.). Postavit stoly ven bez něj je přestupek a úřad může nařídit okamžité odstranění.
• Veřejná zeleň, park a jiná veřejná prostranství, která nejsou komunikací: režim se liší podle obce, ale místní poplatek za užívání veřejného prostranství se platí i tam.

Dobrá zpráva: pokud zahrádku tvoří jen stoly, židle, slunečníky a květináče, které na noc nebo na zimu sklidíte, nejde o stavbu a stavební povolení neřešíte. Problém nastává u pevných podest, zastřešení a přišroubovaných konstrukcí, ty už stavebním úřadem projít mohou a v Praze je designová pravidla rovnou zakazují (viz níže).

Zvláštní užívání komunikace: jak probíhá žádost

O povolení rozhoduje silniční správní úřad. Mimo Prahu je to zpravidla odbor dopravy obecního úřadu či magistrátu, v Praze úřad městské části, na jejímž území zahrádka leží. Počítejte s tímto postupem:

1. Souhlas vlastníka (správce) komunikace. Bez něj úřad povolení nevydá. V Praze chodníky a ulice spravuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK), které podáváte žádost o souhlas se zvláštním užíváním; mimo Prahu je vlastníkem obec nebo kraj a souhlas vyřizuje jejich správce komunikací.
2. Žádost na silniční správní úřad. Přiložíte situační nákres se zákresem zahrádky a rozměry (počítá se každý započatý m²), výpis z živnostenského rejstříku, souhlas vlastníka komunikace a termín, od kdy do kdy chcete zahrádku provozovat. V památkových zónách si úřad vyžádá i závazné stanovisko památkářů.
3. Správní poplatek za povolení. Podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích činí 100 Kč při užívání do 10 dnů, 500 Kč do 6 měsíců a 1 000 Kč nad 6 měsíců. To je jednorázový poplatek za rozhodnutí, samotný zábor se platí zvlášť.
4. Ohlášení místního poplatku. Zábor podléhá místnímu poplatku za užívání veřejného prostranství podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Ohlašuje se stejnému úřadu, obvykle 7 dní před začátkem užívání.

Časová rezerva se vyplatí: v menších městech může být rozhodnutí za pár týdnů, v centru Prahy s památkáři klidně za dva měsíce. Kdo chce otevřít zahrádku v dubnu, měl by papírovat nejpozději v únoru.

Souběžně s úřadováním se vyplatí připravit i provozní stránku sezóny. Venkovní stoly znamenají najednou o desítky míst víc a telefon je přestane stíhat; rezervační systém pro restaurace zdarma vám umožní nastavit letní kapacitu zvlášť, přijímat rezervace nonstop online a nemuset kvůli tomu brát nikoho navíc.

Kolik stojí zábor: místní poplatek za veřejné prostranství

Zákon o místních poplatcích umožňuje obcím vybírat za užívání veřejného prostranství až 10 Kč za m² a den, u prodejních zařízení (kam restaurační zahrádky patří) může obec sazbu zvýšit až na desetinásobek, tedy 100 Kč/m² a den. Konkrétní sazby si každá obec stanoví vlastní vyhláškou, proto se ceny mezi městy i čtvrtěmi tak liší.

Modelový příklad: zahrádka 20 m² provozovaná od dubna do září (183 dní) stojí při sazbě 10 Kč/m²/den 36 600 Kč za sezónu, při sazbě 60 Kč/m²/den už 219 600 Kč. Sazba v místě je proto jedno z prvních čísel, které byste měli znát, než zahrádku naplánujete.

Praha: nová vyhláška č. 16/2025 platná od 1. ledna 2026

Od 1. ledna 2026 platí v Praze nová obecně závazná vyhláška č. 16/2025 Sb. hl. m. Prahy o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, která nahradila starou vyhlášku z roku 2011. Základní sazba za umístění zařízení sloužících pro poskytování prodeje, včetně restauračních zahrádek, činí 100 Kč za každý započatý m² a den. Příloha č. 1 ale pro jednotlivé městské části stanoví nižší sazby, a rozdíly jsou obrovské (sazby podle přílohy č. 1 vyhlášky, stav k září 2026):

Praha 6 ukazuje, kam se regulace vyvíjí: zvýhodněnou sazbu 5 Kč/m²/den dostanete jen tehdy, když zahrádka nemá plastové židle a stolky, končí provoz do 22.00 a podnik celoročně nabízí veřejnosti bezplatné WC s nálepkou „WC free" na výloze.

Prakticky: poplatek je splatný v den začátku užívání; při záboru delším než 30 dní lze platit ve splátkách po 30 dnech. Ohlášení se podává minimálně 7 dní předem (u krátkodobého záboru do 6 dnů stačí 1 den) a podává se i tehdy, když je zahrádka od poplatku osvobozena.

Praha: tržní řád a provoz po 22. hodině

Restaurační zahrádky v Praze podléhají také tržnímu řádu (nařízení č. 21/2021 Sb. hl. m. Prahy). Pokud chcete zahrádku provozovat po 22.00, musí být jako zahrádka s provozem po 22. hodině výslovně uvedena v příloze tržního řádu; o zápis se žádá prostřednictvím městské části. Bez zápisu ve 22.00 končíte, bez ohledu na to, že hosté chtějí ještě jedno pivo. A i se zápisem platí noční klid od 22.00 do 6.00 podle zákona č. 251/2016 Sb.: hluk ze zahrádky je nejčastější důvod stížností sousedů a nejrychlejší cesta, jak o výjimku přijít.

Praha: jak má zahrádka vypadat (Manuál pro kultivovanou Prahu)

V památkově chráněném centru posuzují vzhled zahrádky památkáři podle zásad Manuálu pro kultivovanou Prahu: žádné pevné podesty a podlahy, žádné zastřešení pevnou konstrukcí (slunečníky ano), zástěny a ohrazení maximálně do výšky 140 cm, střídmý mobiliář bez křiklavé reklamy. Kdo plánuje zahrádku v centru, měl by manuál projít ještě před objednáním nábytku, výměna nevyhovujícího vybavení po zamítnutém stanovisku je zbytečně drahá lekce.

Mimo Prahu: pravidla určuje vaše obec

Princip je všude stejný (zvláštní užívání komunikace + místní poplatek), konkrétní podoba se ale liší:

• Brno: souhlas správce komunikací vyřizují Brněnské komunikace a. s., povolení jednotlivé městské části, které mají vlastní podmínky pro vzhled a provoz zahrádek.
• Ostrava, Plzeň a další statutární města: obvody či městské části zveřejňují vlastní podmínky pro umístění předzahrádek (rozměry, průchod pro chodce, vzhled) a sazby určuje vyhláška města.
• Menší města a obce: hledejte obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku za užívání veřejného prostranství na webu obce; sazby za předzahrádky se běžně pohybují v jednotkách Kč/m²/den a některé obce je na podporu podnikání promíjejí.

Univerzální pravidlo pro celou republiku: na chodníku musí zůstat průchozí pruh pro chodce, včetně lidí s kočárkem nebo na vozíku. Úřady nejčastěji vyžadují zachování průchodu kolem 1,5 m; přesnou šířku vám sdělí silniční správní úřad podle místa.

Provozní pravidla, na která se zapomíná

• Kouření je na zahrádce legální. Zákaz podle zákona č. 65/2017 Sb. dopadá na vnitřní prostory provozovny stravovacích služeb; venkovní zahrádka mezi ně nepatří. Popelníky na stolech tedy být mohou, myslete ale na nekuřáckou část, pokud je zahrádka větší.
• Alkohol venku: prodej ze zahrádky patří k provozovně, ale pozor na obecní vyhlášky o zákazu konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích, zahrádka s povoleným záborem z nich bývá vyňata, veřejné prostranství za jejím obvodem nikoli.
• Stejný provozovatel: zahrádka musí provozně patřit k vaší provozovně. Nelze „přepůjčit" kus záboru jinému podnikateli.
• Úklid a vzhled: povolení běžně ukládá denní úklid záboru a okolí; poškozený mobiliář nebo vybledlé slunečníky s logem pivovaru umí být důvodem, proč vám památkáři příští rok stanovisko nedají.

Zahrádka jako byznys: kapacita, počasí a rezervace

Úřední část je jen vstupenka. O tom, jestli se zahrádka zaplatí, rozhoduje provoz:

Zahrádka skokově zvyšuje kapacitu. Podnik s 40 místy uvnitř a 30 venku má v létě o 75 % víc židlí, ale stejnou kuchyň a často stejný personál. Bez řízené rotace stolů se z plné zahrádky snadno stane dlouhé čekání na jídlo a špatné recenze. Jak kapacitu a obrátku plánovat, jsme rozebrali v článku o plánu stolů a rotaci.

Počasí je největší riziko. Venkovní tržby stojí a padají s předpovědí: jeden deštivý víkend umí smazat zisk celého týdne. Co s tím prakticky:

• V rezervačním systému veďte venkovní a vnitřní místa jako oddělené zóny a u online rezervací dejte hostům možnost preferenci uvést. Ve ViteUneTable nastavíte letní kapacitu (sál + zahrádka) nezávisle na zimní a mezi sezónami ji přepnete během minuty.
• Domluvte pravidla pro déšť předem: rezervace na zahrádku s automatickým přesunem dovnitř podle pořadí, nebo poctivé upozornění, že venkovní stůl garantovat nelze. Hosté nepřízeň počasí chápou, nesnášejí ale překvapení na místě.
• Storno řešte férově: rušit rezervaci kvůli lijáku je legitimní důvod, a tvrdý postih by hosty jen naštval. Jak nastavit podmínky, které chrání podnik a neodrazují hosty, popisujeme v článku o storno podmínkách rezervací.
• Náhlé díry zaplňujte čekací listinou: když skupina kvůli počasí zruší, systém může automaticky oslovit náhradníky, místo aby stůl zůstal prázdný.

Bezplatná verze ViteUneTable je bez limitu rezervací a s 0% provizí, takže zahrádkovou sezónu otestujete bez jakéhokoli rizika: na podzim můžete venkovní zónu prostě vypnout a nic neplatíte.

Časté dotazy

Potřebuji stavební povolení na restaurační zahrádku?

Na sezónní zahrádku tvořenou přenosnými stoly, židlemi, slunečníky a květináči ne, nejde o stavbu. Stavební úřad může vstoupit do hry u pevných podest, zastřešení nebo ukotvených konstrukcí; v pražských památkových zónách taková řešení navíc nedoporučuje Manuál pro kultivovanou Prahu a památkáři je běžně zamítají.

Jak dlouho trvá vyřízení povolení zahrádky?

Počítejte s několika týdny: nejprve souhlas správce komunikace (v Praze TSK), poté rozhodnutí silničního správního úřadu, v památkových zónách i stanovisko památkářů. V centru Prahy je realistický horizont jeden až dva měsíce, žádost proto podávejte v zimě, ne v dubnu.

Kolik stojí zábor na zahrádku v Praze?

Základní sazba podle vyhlášky č. 16/2025 Sb. hl. m. Prahy činí od 1. ledna 2026 100 Kč/m²/den, příloha č. 1 ji ale pro jednotlivé městské části snižuje: na nejlukrativnějších místech Prahy 1 platíte 60 Kč, ve vedlejších ulicích Prahy 1 15 Kč, v Praze 2, 3, 7 nebo 8 typicky 10 Kč a v Praze 6 při splnění podmínek 5 Kč/m²/den. K tomu přičtěte jednorázový správní poplatek za povolení (100 až 1 000 Kč podle délky).

Může být na zahrádce otevřeno po 22. hodině?

V Praze jen tehdy, je-li zahrádka uvedena v příloze tržního řádu (nařízení č. 21/2021 Sb. hl. m. Prahy) jako zahrádka s provozem po 22. hodině. Všude v republice navíc platí noční klid od 22.00 do 6.00; opakované stížnosti na hluk jsou nejčastější cestou, jak o večerní provoz přijít.

Smí se na zahrádce kouřit?

Ano. Zákaz kouření podle zákona č. 65/2017 Sb. platí pro vnitřní prostory provozoven stravovacích služeb, venkovních zahrádek se netýká. Je ale na vás, zda kouření omezíte vlastním provozním řádem, například kvůli hostům s dětmi.

Musím platit poplatek, i když je zahrádka na mém pozemku?

Ne. Místní poplatek za užívání veřejného prostranství se platí jen za veřejné prostranství. Na vlastním či soukromém pronajatém pozemku zábor neřešíte, platí ale ostatní pravidla: hygiena, noční klid a případné stavební předpisy u pevných konstrukcí.